Jak udělat čirý cider?

Můj domácí cider byl oproti těm kupovaným kalný. Není to chyba, dokonce může mít bohatější chuť, ale nevypadá to tak pěkně. Nejhůře vypadají žmolky, které vzniknou z usazeného kalu, když láhev dlouho stojí. Takže co se s tím dá dělat?

První řešení, co jsem zkoušel,  je později lahvovat. Vykvašený cider se postupně čistí sám, takže jsem ho stočil, nechal usadit kaly a za čas znovu. Tím se docela vyčistil, ale když při lahvování přidám trochu cukru nebo moštu kvůli perlivosti, tak se stejně ještě zakalí. Navíc takto cider před lahvováním prokvasí úplně do sucha. Výsledný cider byl chuťově výborný, leč stále kalný.

Se stejným ciderem jsem vyzkoušel čiření pomocí čičící sady na víno. Je to bentonit, želatina a ještě jedna složka, kterou už si nepamatuju. Hned na začátku se mi moc nelíbilo, že bentonit se nejprve nechá nabobtnat ve vodě a pak i s vodou ho cideru přidám. Není to moc vody, ale nelíbí se mi to, voda do cideru nepatří. Výsledný cider byl docela čirý, ale chuťově chudý a dokonce i ztratil barvu. Tudy cesta nevede.

Čiřit se dá i pomocí bílku, opět trochu to pomohlo, ale výsledek nebyl nijak skvělý. Takže nakonec jsem se rozhodl pro pořízení filtru. Filtr pro domácí výrobu je trochu problém. Většina je dělaná pro větší objem a nejsou úplně levné. Takže na doporučení jsem si pořídil filtr Colombo.

Cider před filtrováním jsem nechal normálně prokvasit a když už se začal čistit, tak jsem ho stočil od kalů. Pak jsem ho nechal den ustát a přefiltroval. Výsledek vypadá velice pěkně, chuť je výraznější, zůstalo z ní vše důležité, barva zůstala. Je to trochu dražší cesta kvůli pořízení filtru a filtračních desek, ale u 100l cideru už to stojí za to.

Povidla v horkovzdušné troubě

Nedělám povidel moc, posbírám švestky a je to na tři nebo čtyři sklenice. A za týden další. Co se mi nejvíce osvědčilo je dělat je v horkovzdušné troubě. Mám švestku bosenskou a ta má obrovské hodně sladké švestky, které jdou dobře od pecky. Ona je teda spíš nemá, než má, protože každý rok bojuju s pilatkou, ale to je jiný příběh. Letos to bylo nerozdobně, takže nějaký švesky byly.

Švestky je potřeba umýt, vytřídit jen pěkné a ty vypeckovat. Vypeckované švestky dám do skleněné mísy na pečení a dám je nepřikryté do trouby na 150C. Nejdříve změnknou a začnou pouštět šťávu, a pak začnou pomalu houstnout. Tyhle švestky není potřeba ani doslazovat ani okyselit. Některé to potřebují, cukr povidla konzervuje, dokyselují se octem. Slupky v povidlech normálně nechávám, částečně se rozvaří a občas kousky zůstanou, nevadí to. Ještě horké povidla dám do zavařovaček a to je celé. Skladuju v chladu a celou zimu pak mlsám, domácí jsou vždycky lepší.

Skvělé skleněné láhve pro uchování moštu

Láhev mléko 1.00 bezbarevná T.O 48

Jablečný mošt je moje tradiční podzimní téma. Letos to bude o láhvích. Už umíme mošt vylisovat a pasterovat, ale co s ním dál ať nám vydrží na celý rok? Pasterovaný mošt má okolo 70C a takový poklad nalévat do PET lahví je škoda. PET lahve jsou sice velké, lehké a snadno dostupné, nejsou však určeny pro teplé nápoje, navíc ani není možné pořádně umýt. Pro uchování moštu jsou rozhodně lepší láhve skleněné, stačí jen trochu pohledat, nabídka je velká.

Skvělá volba jsou láhve na mléko, jsou litrové, dobře se čistí a nepotřebujete žádné další vybavení pro jejich uzavírání. Víčka se dají koupit samostatně asi za korunu kus. Tyto láhve se dají objednat třeba ve Valticích u firmy Bricol zhruba za desetikorunu kus.

Chcete si vyrobit cider? Je to snadné

Rubín je výborná moštová odrůda jablek

Dovolím si reagovat na článek v lidovkách "Chcete si vyrobit cider? Není to snadné". Nemyslím si to. Je kumšt vyrobit špičkový cider, ale není problém v domácích podmínkách vyrobit cider, který je dobrý. Spektrum chutí je široké a každému může chutnat něco jiného, chce to jen odvahu a nebát se.

V článku je řeč o výběru odrůd a tom, že u nás nerostou. Ano je to hledání a experimentování, ale odrůd, které jsou vyloženě nevhodné je málo. Nevhodná je třeba golden delicius a to protože je moc sladká. Cukr se přemění kvašením na alkohol a výsledná chuť je mdlá. Stačí je ale namíchat s kyselejšími jablky. Vůbec nezáleží na tom, jak jablka vypadají. Nemusí to být žádní krasavci. Vhodné jsou odrůdy, které se dobře moštují, které jsou trochu kyselé (kvůli chuti), trochu sladké (kvůli alkoholu) a trochu trpké (kvůli čištění). V každém případě by to ale měly být jablka zdravé a zralé.

Ohledně teploty kvašení to taky není tak komplikované. Špatně se bude dělat cider v paneláku, kde je 22C. To je moc vysoká teplota, cider pak kvasí moc rychle a ztratí vůni. Kdo má domek, tak najít místo, kde je teplota trochu nižší než v pokoji a trochu nemá moc výkyvy není problém.

Kvašení v láhvi je potřeba si zkusit, pokud se to nepovede, pak cider buď není perlivý, což není katastrofa, nebo v lahvi kvasí moc a hrozí její roztržení.

A zbytek? Mošt se dá vyrobit v moštárně, vybavení moc potřeba není. Chce to prostě hlavně odvahu. Třeba se to napoprvé nepovede, ale vyrobit cider není nic komplikovaného. Pokud si cider chcete vyrobit, řadu informací najdete na diskuzním fóru www.domaci-cider.cz.