Co mne naučil rok 2012 o cideru

Tohle je ještě ten loňský, letošní bude až v lednu

Letošní rok byl vyjímečný. Ačkoliv jarní mrazy způsobily na mnoha místech problémy, u nás na severním kopci v době květu bylo nádherně a jablek bylo opravdu hodně. Jsou to tři staré stromy na zahradě, takže žádný sad a přesto výnos je 25q na hektar. Pro mně to znamenalo 11q jablek a s tím už se dá lecos podniknout. Ale mělo to i druhou stránku, většinu času o víkendech jsem věnoval sbírání jablek a na cider moc času nezbylo. I tak jsem se toho dost naučil.

Tou první důležitou věcí je zralost jablek. První jablka mám už v září, když z nich udělám mošt, tak je dobrý, ale cider z nich nestojí za tu námahu. Tyhle jablka jsou trpká a mají málo cukru. V moštu to ještě není tak cítit, toho cukru je tam dost na to, aby byl chutný, ale po vykvašení vyleze trpkost a všelijaké protivné chuti a najednou je poznat, že ty jablka nebyly zralé. Na dobrý cider musí být zralé jablka a nemá cenu to uspěchat. Pěkný přehled o zralosti jednotlivých odrůd je na webu ovocnářské unie.

Druhá věc je vůně. Pokud jde o chuť, tak ta by se ještě dala trochu upravit. Jakmile ale cider ztratí vůni nebo chytne nějakou špatnou, tak už se to jen tak nespraví. Tohle je poznat už v prvním týdnu. Čich je nesmírně citlivý a prozradí i chyby, které by chuť ještě snesla. Cider si musí uchovat lákavou vůni po celou dobu kvašení. Jakmile ji ztratí, už ji znovu nezíská. Postupně jsem zkoušel několik vzorků ze stejné odrůdy. Ty ze zralých jablek, které kvasily už při nižší teplotě voní, ty které začaly v září z prvních jablek jsou cítit vším možným jen ne jablky.

A taky jsem letos zdokonalil pasteraci moštu, takže z těch prvních jablek bude mošt kyselouš.

Květ české pannenské

Letošní kvetení byla pastva pro oči