Skvělé skleněné láhve pro uchování moštu

Láhev mléko 1.00 bezbarevná T.O 48

Jablečný mošt je moje tradiční podzimní téma. Letos to bude o láhvích. Už umíme mošt vylisovat a pasterovat, ale co s ním dál ať nám vydrží na celý rok? Pasterovaný mošt má okolo 70C a takový poklad nalévat do PET lahví je škoda. PET lahve jsou sice velké, lehké a snadno dostupné, nejsou však určeny pro teplé nápoje, navíc ani není možné pořádně umýt. Pro uchování moštu jsou rozhodně lepší láhve skleněné, stačí jen trochu pohledat, nabídka je velká.

Skvělá volba jsou láhve na mléko, jsou litrové, dobře se čistí a nepotřebujete žádné další vybavení pro jejich uzavírání. Víčka se dají koupit samostatně asi za korunu kus. Tyto láhve se dají objednat třeba ve Valticích u firmy Bricol zhruba za desetikorunu kus.

Jak uchovat jablečný mošt

Venku sněží a to je teprve ideální čas pro jablečný mošt

Letos se urodilo jablek více než obvykle a co s nimi? Padaná jablka dlouho nevydrží, ve výkupu se platí 1,50kč za kilo. Můžete udělat mošt, o tom už jsem psal dříve. Ale jak ho uchovat? Už dříve jsme zkoušeli ho zavařit, ale není to ono. Ohřátím moštu se vždy vytvoří trochu pěny a ta ve sklenici zůstane. A tak jsem hledal, jak na to jinak.

Nejlepším pomocníkem je elektrický zavařovací hrnec. Není to taková romantika jako když praská v kamnech, ale za to to jde rychle a při správné teplotě. Jablečný mošt se pasteruje 20 minut při 70C. Pokud je teplota vyšší, pak už je to poznat na chuti, pokud je nižší, pak je zase větší šance že se zkazí. Udžet přesnou teplotu na kamnech nebo na vařiči je náročné. A jaký je váš největší hrnec? Já mám 9l a to jde pomalu. Navíc elektrické zavařovací hrnce mají dole vypouštěcí kohout. To je skvělé pro lahvování, pěna která se tvoří ohřátím se drží nahoře a kohout pěkně odpouští mošt ze spodu.

Takže jak na to?

Čerstvý mošt nechte odstát, nejlépe v chladu. Kal sedne dolů a nahoře vznikne pěna. Hadičkou odsajete čistý mošt uprostřed a ten nalijete do elektrického zavařovacího hrnce, teplotu nastavit na 70C a jakmile se ohřeje, tak počkat 20 minut, hrnec necelých 30l. Pěnu nahoře je dobré sebrat, dělám to kovovým sítkem na čaj. Mezitím je potřeba dobře umýt láhve, napustit úplně plné a zavřít ještě horké. Dobrá volba je použít skleněné láhve na mléko.

A už to kvasí I.

Letos to vypadalo s ciderem špatně. Jadrnička neměla jablka vůbec a českých pannenských bylo málo. Navíc opravuju střechu a tak tomu chyběla ta podzimní idylka.

České pannenské jsou docela kyselé jablka, které mají málo šťávy. Jsou to skvělé jablka na sušení a na štrůdl. Mošt z nich je hutný, kyselý, někdy i trochu červený. Ale je ho málo. Tak jsem koupil ještě bedýnku rubínů, sladkých a šťavnatých. Tohle celé dohromady jsem vylisoval a měl jsem 15l výborného moštu, docela sladkého 14,5NM i docela kyselého. Ač bych se rád chemii vyhnul, tak nádoby vyplachuju roztokem disiřičitanu draselného.

Kvašení jsem zkoušel jak nadivoko tak se šlechtěnými kvasinkami. Zatím ta druhá možnost dopadá lépe. Takže jsem minutu před zavíračkou vlítl do vinařských potřeb a pořídil šlechtěné kvasinky, tentokrát BS10. Ty by měly kvasit i při nižších teplotách, což je dobré pro udržení vůně a chuti původního  moštu. Kvasinky nechám rozkvasit ve skleničce moštu tak hodinu a pak je přidám do demižonu. To už pění a voní jako kvásek do chleba.

Do demižónu dávám ze začátku méně moštu, protože při prvním kvašení mi většinou přetekl a ze stejného důvodu na něj nedávám kvasnou zátku. No a hlavně kvasit v chladu. Pomalinku.

Pokud se zadaří, tak tenhle cider povezu na ochutnávku ciderů, která se tak trochu chystá.

Jak se dělá jablečný mošt?

Podzim, jabloně finišují svou celoroční dřinu. Co s nimi? No proč ne jablečný mošt? Dá se vypít a dá se z něj udělat řada dalších dobrot.

České pannenské ze staré jabloně

Mošt se dá vyrobit z každé odrůdy, ale některé jsou na mošt vhodnější, říká se jim moštové odrůdy. Ty nevhodné jsou buď moc 'moučné' a výsledný mošt je kalný nebo jsou moc vodnaté a mošt je fádní. V každém případě, jablka na mošt nemusí (taky většinou nejsou) být takoví krasavci jako jsou ty vyfocené na krabicích jablečného džusu. Ideální jablka musí být trochu kyselé, trochu sladké a ne moc suché. Na velikosti nezáleží. Nesmí být plesnivé ani nahnilé, potlučené nebo červivé se dají vykrájet. Jablka musíme před moštováním opláchnout.

Nejjednodušší způsob jak z nich dostat mošt, je nechat si ho vylisovat v moštárně. Moštárny provozují většinou svazy zahrádkářů. Není to drahé, je to rychlé a jednoduché. Mají většinou hydraulický lis, kde je výtěžnost cca 70%. Ale není to takové dobrodružství, jako si mošt udělat doma.

Pokud přemýšlíte o odšťavňovači, tak tudy cesta nevede. Je to moc práce, to už raději zajeďte do moštárny. Seznam moštáren najdete třeba na diskuzním fóru domaci-cider.cz.

Lisování se dělá na dva kroky, nejprve se jablka nadrtí a pak se lisují. Pro drcení se používá drtička. Dříve se drtilo například kládou podobně jako v hmoždíři a nebo válcováním v kamenných žlabech. Dá se použít i nástavec na vrtačku. No a někteří používají i drtič větví. Drcené jablka hnědnou, tak by to nemělo trvat moc dlouho, je potřeba aby všechny nádoby i nástroje byly čisté a čím víc bude jablko v kontaktu s kovem, tím méně vitamínu C.

Pro lisování budeme potřebovat lis, a to buď ruční nebo hydraulický. Ten druhý má větší výtěžnost, ale to co navíc získáme může ovlivnit chuť celého moštu. Velikost lisu by měla odpovídat použité drtičce, ať se drť rychle zpracuje. Do lisu je praktické dát síťku, lépe se s tím manipuluje. O jednom starém poctivém lisu jsem psal minule.

Vylisovaný mošt je třeba nechat trochu odstát, nejlépe v chladu. Na dno klesne kal, nahoře se udělá pěna a ten poklad máte uprostřed. Suchá drť z lisu se pak dá kompostovat. Čerstvý mošt bez ošetření vydrží v chladu tak tři dny. Pak začne kvasit, což neznamená, že je na vyhození. Můžete z něj zkusit vyrobit cider, jablečný ocet nebo třeba kalvados.